Toho dne na podzim roku 1928 jsou dva symboly československé demokracie na vrcholu, stejně jako celé Československo. Jejich kniha, která vznikala celý rok, je konečně hotová. Karel Čapek proto vyhledá v zámecké zahradě prezidenta Masaryka a chce mu nabídnout část honoráře za knihu jejich hovorů, která vzniká k 10. výročí stále mladé republiky. Prezident ale není v dobrém rozmaru, jeho dcera mu totiž zakázala knihu vydat. Toto setkání nebude snadné.

Čapek nemůže nechat celou situaci bez odezvy a nechává se zatáhnout do vzrušené a dramatické debaty. Debaty o světě, o politice i politicích, o Češích, i do osobní debaty o lásce, o ženách a zradách. Masaryk ukazuje, že není pouze tatíček zakladatel a chladná ikona z učebnic, ale muž z masa a kostí. Vedle svých dějotvorných myšlenek odhaluje schopnost intrik a hovoří i o svém mileneckém poměru a znovuobjevené sexualitě.

Střet dvou velikánů z různých generací má výbušný potenciál, přestože jejich jedinou zbraní jsou vycházkové hole a slova.

Nevlastní bratři Jáchym a David společně s kamarádem Sašou tráví většinu času ve světě sociálních sítí. Vztahy pro ně představují chaty s virtuálními dívkami, které nikdy neviděli, obživu falešná módní show, v níž se předstírá něco, co není a největší životní problém pak vybitý mobil nebo nefunkční wifi. Na nátlak rodičů jsou donuceni vydat se pod vedením Davidovy půvabné „macechy“ Terezy na dvousetkilometrový cyklovýlet. S překvapením zjišťují, že tam venku je skutečný svět, v němž život  znamená víc, než status na facebooku, opravdové dívky vypadají poněkud lépe, než kreslené akční hrdinky počítačových her a k lásce patří také sex. Srážka se životem sice nese jistá úskalí, ale s humorem, se dá zvládnout nejen výšlap do strmého kopce, stavba stanu,  chybějící elektrická zásuvka,  ale také sok v lásce.

Druhá kapitola rodinné kroniky Zahradnictví se odehrává na pozadí převratných událostí v letech 1947-1953. Hlavní postavou je majitel noblesního kadeřnického salonu Valentino v centru Prahy Otto Bock a jeho rodina, kterou zde zaměstnává. Všichni s ohromným úsilím realizují svůj sen, jenže přichází zlom po únorovém komunistickém puči. Ottova firma je vyvlastněna státem a jemu se podruhé v životě rozpadá svět. Tentokrát jsou však důsledky otřesu pro něj i pro jeho rodinu fatální…

Film MILADA je inspirován osudem a životem JUDr. Milady Horákové, který se dotkl mnoha lidí. Odehrává se v letech 1937 – 1950 a vypráví příběh ženy, v jejíž osobnost a životě byly morální principy zakořeněny tak silně, že se často ve svých rozhodnutích řídila více svým svědomím než srdcem, a to i za cenu ohrožení vlastní rodiny a sebe sama. Milada Horáková byla popravena 27. června 1950 i přesto, že tehdejší prezident Československé republiky dostal mnoho žádostí o udělení milosti. O její milost žádali např. Albert Einstein, Winston Churchill nebo Eleanor Rooseveltová. Ústředními tématy filmu jsou svoboda, boj za demokracii, pravda, láska, naděje, moc a oběť, které jsou velmi aktuální i dnes. Cílem filmu je přiblížit osobnost Milady Horákové, její život a osud, nejširšímu publiku v České republice a v zahraničí.